Opatření k prodloužení života
Každý člověk má právo na důstojnou smrt. Pomoc při umírání a paliativní péče se týkají umírajících, pro něž není výhled na uzdravení nebo zmírnění jejich utrpení. Z křesťanského hlediska jde o pomoc při umírání a v žádném případě o nápomoc ke smrti. Zabití na požádání a pomoc při sebevraždě církev odmítá.
Dopřát člověku smrt odmítnutím opatření k prodloužení života, mírněním bolesti nebo uklidněním při umírání za účelem symptomatické kontroly s nepatrným rizikem zkrácení života neodporují zásadám křesťanské víry. Na pozadí křesťanského obrazu člověka má paliativní péče velký význam. Pomoc blízkých a duchovní pastýřská péče ve smyslu evangelia můžou zmírnit úzkosti a mobilizovat duchovní a duševní síly.
Projev vůle pacienta může pomoci poskytnout umírajícímu takovou péči, jakou si přeje.
Ordinace
„Ordinací“ rozumíme pověření duchovním úřadem. Ordinace není svátost, ale úkon spojený s požehnáním. Při ordinaci je zprostředkováno Boží požehnání. Osoba povolaná do úřadu přijme svěcení pro svůj úřad. Z apoštolského úřadu je předána příslušná způsobilost a moc úřadu, ať už se jedná o diákonskou, kněžskou službu nebo o službu apoštola. Nositel úřadu obdrží pověření k výkonu úřadu ve stanoveném rámci.
Otče náš
Na bohoslužbě se modlíme Otčenáš ve znění podle Matoušova evangelia:
„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům, a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé jest království i moc i sláva navěky. Amen.“
Opětovný příchod Pána
Ježíš Kristus přijde znovu – to je hlavní výpověď evangelia. Od jeho nanebevstoupení zvěstují apoštolové Kristův opětovných příchod. Cílem víry novoapoštolských křesťanů je, aby je Ježíš při této události přijal k sobě.
Protože žádný člověk nezná okamžik Kristova opětovného příchodu, je věřící vyzván, aby se na tuto událost nechal připravit. Syn Boží svou výzvu formuloval takto: „Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde“ (Matouš 24,42). To, že člověk musí v kteroukoliv hodinu bdít ve víře a očekávat ho, připomněl Ježíš také v některých podobenstvích.